Tak oni se berou? A to tak brzo? A to museli? A koho si vlastně bere? A kde měl veselku? Naše přirozeně důležité otázky. A protože je soužití muže a ženy velice důležitým motivem a v Nové smlouvě dostal jeho začátek nový a důležitý význam, dali jej otcové ve starocírkevních perikopách ke čtení na tuto neděli. První po Křtu Páně. Tady to všechno začalo.
V té souvislosti si všimněte, že nevíme o svatbách ze Staré smlouvy nic. On si ji vzal či vešel k ní. A tečka. Daleko důležitější je význam, obsah a přínos toho manželství. Svatba zaniká a je jen v náznacích. Proč to říkám? Protože tady nevíme také vůbec nic. Nevíme, jak se jmenovala nevěsta, nevíme jméno ženicha, víme jen místo – Kána Galilejská. A víme, že tam byla Ježíšova matka, které evangelista uspoří jméno. A ano, byl tam Ježíš, to o něm celá svatba je. A svědkové, tedy učedníci.
Důležitý je Ježíš. A to jeho přepuštění vody na víno. To je počátek jeho znamení. Máme ve sněmovně jednoho pana poslance, který vášnivě rád (to máme společné) provází návštěvy, zvláště studentské. A z cesty po Sněmovně jim dělá cestu za pokladem a studenti získávají indicie, které je dovedou nakonec k pokladu. Ten je ukrytý pod stolem v kapli. Indicie, biblický text říká znamení, podle kterého se i my budeme orientovat. Tady začíná něco, co dostalo formát v Ježíšově životě plném znamení. Dostáváme náznaky, známky budící pozornost, usvědčující okolnosti. Nepřímé důkazy by řekli právníci, indicie. Ježíš je Mesiáš! Tady je celý text ke stažení, klikněte a stahujte.
