„Já jsem dobrý pastýř. Dobrý pastýř položí svůj život za ovce. Ten, kdo není pastýř, kdo pracuje jen za mzdu a ovce nejsou jeho vlastní, opouští je a utíká, když vidí, že se blíží vlk. A vlk ovce trhá a rozhání. Tomu, kdo je najat za mzdu, na nich nezáleží.
Já jsem dobrý pastýř; znám své ovce a ony znají mne, tak jako mě zná Otec a já znám Otce. A svůj život dávám za ovce. Mám i jiné ovce, které nejsou z tohoto ovčince. I ty musím přivést. Uslyší můj hlas a bude jedno stádo, jeden pastýř.“ (Janovo evangelium 10:11-16)
Bible a její čtenáři mluví tak zvláštně! Mluví třeba o rybářích nebo pastýřích. Rybář, který mrská prutem Vltavu, to asi nebude on. Bača, který na kolibě vaří syrovátku, taky ne. Kdo z nás si dnes dovede představit, co se tím v Bibli myslí? Nebo se řekne: kněz, král a mystik? A co to je? Představte si mládež, která posledního dubna, jak se říká na čarodějnice, řádí v bytě v prvním patře činžáku dlouho do noci. Celá ulice ví o jejich radosti. V deset jen zavřou okna vedoucí na ulici. Nebo: Zavítejte na náplavku u Vltavy na prvního máje. Najdete stánky všeho druhu, veganské především. Ochranáři zvířat vám poradí, jak zabránit norování lišek, chovat holuby a správně vyživovat kočky a psy. A zapomeňte na maso! A my začneme o spasení, o oběti, pastýři a tak… Co jim, těm dnešním lidem, tím vším chcete říci? Ještě kdyby se dozvěděli, že se na ně díváme jako na zbloudilé ovce… Nejde jen o to, že tomu pojmu nerozumí; dokonce neví, o čem je řeč. A navíc je to uráží.
Aby to nezapadlo, hlavní charakteristikou, kterou Ježíš nejčastěji popisoval společnost kolem sebe, je tvrzení: Lidé jsou jako ovce bez pastýře, dokonce bloudí jako ovce… Pastýř, ovce… To jsou pak ale extrémně důležité pojmy a závažné charakteristiky, které není dobré odbýt. Tomu je třeba porozumět!
Hledejme významové podobná slova k pojmu Pastýř – Leader? Manažer? Poradce? Psychoterapeut? Personalista? Ani jedno z toho a ode všeho trochu.
Dobře, představte si konferenci leadershipu, kde se posluchači za dobrý peníz zaposlouchají do přednášek sedmi lidí, které znají jen z médií a knih. Ti lidé, kteří budou přednášet, svoje posluchače dokonce vůbec neznají a nebudou znát, odejdou. Jsou najatí na práci. Prodávají svůj obličej a moudro.
Tak jinak: Manažer stanoví cíle a vyčlení prostředky, domluví strategii a kontrolní systémy. Ale v tom se člověk téměř ztrácí! Nemáš výkon? Je mi líto! Tohle je pastýř?
Poradce se nesmí starat o široký záběr, má svoje stanovené oblasti, v nichž radí a pomáhá. Ovšem je nabíledni, že právě jeho úzké zaměření vede do slepých ulic ty, kterým radí. Díky radám osvědčených poradců nevidí přes zeď a skvělé rady a nápady si mohou protiřečit se skutečností i s tím, co radí a prosazují druzí. A tady je důležitých pastýřů zase nějak moc.
Psychoterapeut? „To jsem na tom tak špatně?“ hlásí klient. A zájem personalisty zřídka bude znamenat povýšení, spíše nějaké změny, dost často tu poslední: Reorganizaci a propuštění.
Pojďme z jiné strany. Budeme si povídat charakteristických rysech Pastýře, protože právě tak se Ježíš představuje narozdíl od zlodějů a banditů: „Všichni, kdo přišli přede mnou, jsou zloději a lupiči.“ (10:8) tvrdí. Tak ostře hodnotí práci židovských autorit své doby a také všech, kteří přišli s mesiášskými nadějemi před ním. Bývá to také téměř pravidelně jazyk volebních kampaní, ve kterém se opozice dopouští podobných výrazů o vládě a vládní strana zase podobnými slovy varuje před změnami, které by mohly nastat po volbách. Vždy jsou to výrazy obecné a nadnesené. Mají posluchače a diváky vystrašit. Je lépe popsat, co Pastýř skutečně přináší, co skutečně nového bude platit pro něj i pro celé stádo. Lépe než pečlivě popisovat, jací byli ti druzí, je perspektiva nové služby. A spíše, než konkrétní cíle, které se objevují ve vládních programech, je lépe slibovat a skutečně přinášet jiný charakter péče a služby, než přinášeli zloději a bandité.
A jaké jsou charakteristické a přesvědčivé rysy Ježíšova pastýřství? Tehdy, stejně jako dnes? (A prosím, přenesme se přes to, že se o nás mluví jako o ovcích)
