Tady je ke stažení celý časopis s rozhovorem. Kdysi jsem zakládal časopis Zápraží s touhou vytvořit médium pro kraj východně za Prahou. Leželo mi na srdci Říčansko. Říkal jsem tomu Zápraží, protože nedaleko za Prahou najdete krásná míst a nesmírně zanedbané lokality. V době, kdy jsem to tvořil (20O7) byly ještě některé obce se zdroji vody ve studnách a bez kanalizace. Dnes je vše jinak. Zápraží zůstalo…
Narodil jsem se do Církve bratrské se všemi klady a zápory. Byla zima roku 1959 a rodiče mi říkali, že jsem přišel jako dar pod stromeček. Z porodnice mne přivezli do sborového domu v Trhových Svinech. Jako školák jsem se s rodiči stěhoval do Husince u Prachatic. Po roce 1968 jsme bydleli v Březové u Sokolova a v Sokolově. Studoval jsem v Praze grafickou průmyslovku. Na vojně jsem byl v Chomutově. První zaměstnání jsem měl v Hradci Králové. Protože nebylo možno jinak, skončil jsem v Semtíně. A v téhle bájné chemičce jsem začal studovat. Povolali si nás s manželkou a malým synem do Děčína. V roce 1988 byl ordinován a jako kazatel správce jsem sloužil Sboru Církve bratrské v Teplicích v Čechách, bytem v Děčíně; sloužil jsem od Chomutova až po Rybniště. V roce 1995 jsme se stěhovali do Náchoda. Po roce 2005 byste mne našli v Říčanech. Nakonec jsem svou službu zakončil deseti lety od roku 2015 v Novém kostele v Litomyšli. Mám s manželkou čtyři dospělé děti. Na všech místech jsem se vášnivě účastnil občanského života. Vedl jsem městský zpravodaj v Náchodě, zakládal Místní akční skupinu Říčansko, doprovázel duchovně zastupitele na všech úrovních, vedl kampaň k dohodě státu a církví o církevním majetku a podobně. Jsem činný na sociálních sítích, píšu. Seniorské roky chci trávit v Léčebném a rehabilitačním středisku ve Chvalech. Tam jsem kaplanem. A v roce 2023 jsem se na tři roky stal jedním ze svou sněmovních kaplanů. To je dobrovolnická služba.
Dokud budu mít všech pět pohromadě, budu kázat, křtít malé i velké, oddávat i pohřbívat. Dělám vše, co působí radost druhým.